Martínkova zpověď - dokončení

Ondřej Brožek · Středa, 17 Srpen 2011 18:49

… pečující tety se o mě staraly co mohly. Začal jsem se zdravotně maličko lepšit. A mým tetám poskakovalo srdíčko radostí, že se uzdravím a půjdu do nového domova. Po mém posledním článku si mě jedna panička už vyhlédla a vypadalo to na lákavou nabídku domova, po kterém jsem toužil. Jen jsem se musel dovyzdravit. Nabízela mi lásku, pelíšek, plné mističky a milující náruč. Moje potencionální panička, často psala mým tetám, a zajímala se o to, jak se mi daří.

Baštil jsem ze všech sil, vše co mi moje pečovatelky dávaly. Papání se říkalo dieta (Hill´s K/D), prý ho kočky nejedí rády, ale já ho baštil až se mi boule za ušima dělaly. Dostával jsem ho kvůli selhávajícím ledvinám, a taky léky. Občas když jsem nechtěl jíst dostal jsem ňaminkové konzervy Porta 21… Moje tělíčko mě ale vůbec nechtělo poslouchat. I přes to, že jsem měl léky, dobré jídlo, zotavování se zastavilo, a zdraví mě trápilo čím dál víc.

Díky Vám všem co jste četli můj článek a přispěli jste mi, mi tety mohly koupit vyhřívací dečku. Jen a jen pro mě.. Lidi to bylo bááájo, hotové lázně, tolik teplíčka jsem za celý život nezažil.

Těšil jsem se do nového domova, bojoval jsem o svůj život jako lev, a moje tety se mnou. Snad to byl můj osud,  ale začínal jsem tušit, že nemůžu vyhrát. A místo mého světla nového domova, ke kterému jsem se upínal, začínalo se objevovat světýlko, na konci mého kočičí ho života.

Přidaly se další zdravotní problémy. Veterinář mi hádal 12 let věku, a na základě vyšetření, i opakovaných, mi diagnostikoval  ještě všechny tyhle nemoci, které bojovaly proti mně : selhání ledvin - kreatin přes 800, zvýšená hodnota kys.  močové, játra taky špatná - zvýšené hodnoty ALT, AST, těžký zánět  střev, zánět v tlamičce s nádůrky , těžká infekce kůže (mouchy zapracovaly), celkový RTG ukázal stará špatně zhojená zranění, proto jsem se  nepostavil na zadní nožičky.

Počůrával jsem se pod sebe do plínek a nemohl z nich vstát, ale tety mě vždy očistily a daly do čistého a suchého. Milovaly mě i tak. Bohužel i přes to, že jsem hodně jedl, jsem nepřibíral, moje tělíčko už nemohlo opravit škody, co napáchal předchozí život. Ani kožíšek nejevil známky dorůstání.

Nasadili mi léky co mi pomáhaly bojovat a 14 dní mi dávali infuze.  Poslední dva dny  už jsem nemohl jíst, moc mě bolela tlamička,  nakonec přišlo něco čemu prý se snad říká epileptické záchvaty, nebo prý to tak vypadalo. Už jsem se neupínal k novému domovu, ale ke světýlku, které mě lákalo a vábilo příslibem, že už se nebudu trápit.
A tak moje tety rozhodly a já jsem jim za to moc vděčný, a 13.8. mi pan doktor pomohl přejít přes Duhový most.
Už mě nic netrápí a nebolí, je mi dobře. Domova jsem se sice nedočkal, jen toho provizorního u tet, ale i ten stál  za to a měl jsem se moc dobře. Tady kde jsem nyní je spousta dalších kočiček, co odešly, a všichni na Vás odsud shlížíme a dáváme na Vás pozor. A já mňoukám své poslední Mňau a mávám pacičkou. Moc děkuji všem, kdo mi chtěli pomoci, posílali penízky,  kdo mi věřili, a i té paní co mi chtěla dát domov. Promiňte mi, že jsem to nezvládl, chtěl jsem, ale už to nešlo. Děkuji a nezapomeňte na mě. Dejte svou lásku dalším kočičkám, co momentálně bojují, ať neskončí jako já.
A tady je pár vět od mých tetiček:

Dárci, kteří  přispěli na Martínka:
Barbora Stupková 300kč
Petra  Málková 200kč 
Roman Dubravský 2000kč

Martina  Rybínová 200kč
Blanka Lichtagová 500kč 
Alena  Einhornová 1000kč 
Lenka Adlerová 50kč 
Marek Sedin  5000kč 
Zuzana Prouzová 300kč
Sona Popelková  500kč

Martínkovi se sešlo na účtu úžasných 10 050 Kč (doufám, že jsme na nikoho nezapomněli). S tím jsme ani ve snu nepočítali.. Na jeho kontě zbylo cca  4000,- Kč, které budou použity pro další vážně nemocné kočičky. Moc všem děkujeme.